Také vás zajímá, co vás čeká při vstupu do soudní budovy a do soudní síně?
Z jednání u soudu bývají klienti často nervózní, proto mi dovolte osvětlit lehce deset hlavních momentů a pravidel, která doporučuji klientům během soudního jednání zachovat.
Přijďte včas (nebo ještě lépe, přijďte o dvacet minut dřív). Někdy je soudní budova spíše vhodným místem pro závod v orientačním běhu, tak se vyplatí přijít v předstihu. Předvolání k soudu obdržíte vy nebo váš advokát předem a tak víte, kde a kdy se soudní jednání má konat. Zařiďte si pak omluvenku u zaměstnavatele, pro daný den zvolte nepříliš nápadný slušný oděv a můžete vyrazit.
Odpusťte si cokoliv, co příliš poutá pozornost v negativním smyslu. Příliš hlučný projev, silný parfém, silný pach potu, nedej bože opilost nebo užití návykových látek, příliš teatrální výstup, nadávky na protistranu, to vše může odradit nebo alespoň zhoršit dojem před soudcem. A pamatujte, i soudce je jen člověk. Posuzuje sice důkazy a návrhy nezávisle, ale pokud mu je předloží člověk, který se neumí chovat, oblékl se do kraťasů s palmami a ostře žlutých sandálů a páchne po rumu, stěží bude motivován k větší shovívavosti.
Bezpečnostní prohlídka u vstupu. V každé soudní budově se při vstupu setkáte se zaměstnanci justiční stráže. Předměty, které jste si přinesli s sebou, odložíte, podobně jako na letišti, na tác, který projede scannerem, a sami projdete bezpečnostní branou. Pokud se „rozpípáte“, ještě vás prověří zaměstnanec justiční stráže, jestli pípá vaše spona u kalhot nebo třeba pistole, kterou jste si zapomněli odložit. Až se budete z jednání vracet, nemusíte již procházet bezpečnostní prohlídkou a rovnou můžete zamířit ke dveřím, obvykle situovaným na opačné straně vchodu než dveře vstupní.
Jednací síň. Najděte si na patře a podle čísla dveří, kdy bude vaše jednání. Obvykle je před každou soudní síní vyvěšen nebo jinak zobrazen seznam jednání, která ten den budou v dané místnosti konána, stejně tak i poučení pro ty, kdo vstupují do jednací síně. Nesnažte se do jednací síně vstoupit předtím, než vyzve zapisovatelka nebo reproduktor na chodbě. Mohlo by se vám totiž stát, že vstoupíte do jednání, které předchází tomu vašemu a jen se zkrátka protáhlo. Také nezkoušejte na síň ťukat nebo jinak na sebe upozorňovat. (pokud jdete pozdě a víte, že jednání začalo, tak vstoupit můžete s omluvou a co nejméně hlučně). Soudce může mít zpoždění, nemá smysl se nad tím rozčilovat, nevíte nikdy, jestli to není tím, že měl před vámi velmi náročné jednání a zkrátka se musel jít alespoň občerstvit před dalším jednáním.
Kam si sednout? Podle toho, jestli jste na lavici obžalovaných nebo žalobců. Žalobce sedí po pravici soudce, žalovaný po soudcově levici. Další osoby zúčastněné na řízení (svědci, znalci, ale také třeba rodinní příslušníci, studenti, apod.) si obvykle sednou na lavice pro veřejnost. Soudce si vyžádá váš průkaz totožnosti, obvykle se přeptá, proč jste přišli (student právnické fakulty, který se přišel jen podívat, jak to u soudu chodí, řekne, že jde na náslech, svědek řekne, že přišel jako svědek, atd.). To je důležité také proto, aby soud rozhodl, kam si sednete. Někdy nemá soud zájem na tom, aby si jeden svědek vyslechnul, co říká druhý svědek o téže události a tak jednoho nechá za dveřmi.
Jednání. Soud nejprve vyzve strany, aby se vyjádřily k případné podjatosti soudce nebo jeho osob zapisovatele atd. pro poměr k účastníkům, nebo ke kauze. Platí, že je třeba ihned promluvit o této věci, později na to nebude brán zřetel. Pokud něco sdělujeme soudu, vždy se u toho postavíme, pokud nám to neznemožňuje zdravotní stav či pokud soudce nedá najevo, že na tom netrvá. Poté vyzve soud žalobce, aby přednesl žalobu. Žalobce buď žalobu skutečně přečte, nebo, a to je obvyklejší, odkáže na žalobní návrh do spisu (žaloba je ve spisu již založena). Poté je vyzván soudem žalovaný, aby se k žalobě vyjádřil, sdělil námitky. Následuje dokazování (výpovědi svědků, předkládání listin, znalecké posudky, atd.). Osoby vždy nutno oslovovat „pan/paní“ nebo titulem a funkcí (paní soudkyně, pane znalče, paní žalobkyně). Pokud pokládáme otázky svědkům či jiným účastníkům, můžeme u toho sedět, vstává se jen při „kontaktu“ se soudcem. Otázky při výslechu u soudu klade vždy nejprve soudce, potom dostanou prostor strany. Je to však soud(ce), kdo ovládá jednací síň a je to právě tak on, kdo určuje pravidla v rámci zákona.
U soudu nerušte. Nesnažte se porušovat pravidla, která soudce nastaví. Pokud vás soudce upozorní, respektujte to (nebučte na žalobce, netleskejte svému oblíbenému svědkovi apod., riskujete jinak uložení pořádkové pokuty). U soudu se nepije ani nejí.
Závěr jednání. Po skončení dokazování soud poučí strany a následují závěrečné návrhy. Žalobce jako první uvede, co je dle jeho názoru prokázáno a poté žalovaný se vyjádří a zdůvodní, proč by soud neměl návrhu žalobce vyhovět a že by eventuálně měl žalobce nést náklady řízení žalovaného, protože si kvůli němu musel najmout advokáta.
Rozsudek. Po závěrečných řečech stran vyzve obvykle soud všechny, aby opustili soudní síň, aby se mohl soud „poradit“. V podstatě jde o to, aby měl soudce čas si vše promyslet a rozhodnout v klidu. Pokud je kauza složitější, soudce si může vzít další čas a za tímto účelem odročí jednání na jiný den (pouze za účelem vyhlášení rozsudku). Pokud se neodročí, vyzve reproduktor nebo opět zapisovatelka všechny do síně. Při vyhlášení rozsudku přítomní stojí. Poté se na výzvu soudu posadí a vyslechnou odůvodnění rozsudku a poučení soudu o možnostech podat opravný prostředek (odvolání a podobně).
Emoce na uzdě. Vždy jedna strana vyhraje a jedna prohraje. Takže se může stát, že soud nedá vaší straně za pravdu. Platí, že se i v případě, že nejsme s rozhodnutím soudu právě spokojeni, není prostor soudu tím správným místem pro dávání průchodu svým zjitřeným emocím. Nadávky, poznámky a výčitky si prosím odneste mimo soudní síň (jinak opět riskujete pořádkovou pokutu) a právní zástupci obou stran by měli být schopni kolegu po skončení jednání pozdravit.
Tak hodně štěstí u soudu. Pokud se cítíte nejistí, přiberte si na jednání raději advokáta.
Mgr. Veronika Sluka, advokátka (AK SLUKA)
