Zvyšování nájemného představuje stres pro nájemníky, že na nájem po zvýšení jednoduše nebudou mít dost peněz, na straně jedné a obavy pronajímatele, že nebudou schopnit zvýšit dost, když se zapomněli a nechali nájemníky bydlet skoro zadarmo, na straně druhé.
Obecně funguje pravidlo, že když se pronajímatel a nájemník dohodnou, lze upravit nájemné téměř jakkoliv (není-li proti dobrým mravům). Pokud dohoda nezafunguje, řídí se pravidla zvyšování podle pravidel uvedených v nájemní smlouvě (inflační doložka, dodatek, vyloučení zvyšování nájemného, atd.).
Nájemné lze jednorázově zvýšit po provedení stavebních prací zvyšujících užitnou hodnotu, podmínky nebo které vedou k úspoře energií v bytě, a to až o 10% z částky použité na účelně vynaložené náklady, souhlasí-li s takovým navýšením alespoň 2/3 bytů domu, v opačném případě se pronajímatel může domáhat u soudu zvýšení nájemného až o 3,5 % ročně z účelně vynaložených nákladů. . Jestliže smlouva neupravuje zvyšování nájemného, postupuje se dle pravidle občanského zákoníku tak, že pronajímatel zašle nájemci písemný návrh na zvýšení nájemného, a to nejdříve za rok od posledního zvýšení nájemného. Zvýšení nájemného nesmí být vyšší než o 20% za zvýšení, ke kterým do
šlo za poslední tři roky a zvýšení nesmí překročit obvyklé nájemné v místě a čase. Pokud nájemce do 2 měsíců neodsouhlasí návrh na zvýšení nájemného, může se pronajímatel domáhat zvýšení nájemného soudně a žalobu o zvýšení nájemného podat do tří měsíců a přiložit doklad o tom, že nájemci předložil písemný návrh na zvýšení nájemného a dodržel 20% hranici a limit obvyklého nájemného. V soudním řízení lze navrhnout zvýšení nájemného vyšší než 20% limit, soud však přizná maximálně nájemné do výše obvyklého nájemného v místě a čase.
Co ale dělat, jestliže je dříve regulované nájemné příliš nízké? Ustanovení § 3074 odst. 2 o. z. a ustanovení § 2249 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije, jestliže nájemné nebylo určeno ujednáním pronajímatele a nájemce nebo rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu, např. v případě trvajícího regulovaného nájemného, kdy pronajímatel valorizoval nájemné jen dle regulačních předpisů a nájemce neplatí nic navíc. Pak má pronajímatel právo navrhnout v písemné formě nájemci zvýšení nájemného bez dodržení uvedeného limitu tak, aby dosáhlo míry obvyklé v čase a místě.
Jeví se jako nespravedlivé vůči pronajímateli, jestliže nastane v praxi obvyklá situace, že z dobré vůdle dlouho držel nájemci nízký nájem (1000 Kč/měsíčně) a když je cena nájemného v místě a čase obvyklá okolo 6.000 Kč, chtěl by alespoň 5.000, ale musí čekat nesmyslně dlouho, aby dorovnal mezeru v nájemném. Doufáme, že se judikatura v tomto smyslu přikloní na stranu spravedlnosti.
