Podle současné právní úpravy majitel pozemku disponuje se vším co je nad ním i pod ním. Přesto zde logicky určitá omezení pro vlastníky existují a otákou je, kde je ona mez. Občanský zákoník v ustanovení § 506 konstatuje, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem. Otázka zní, jak vysoko a hluboko to ale vlastně je. A jestli je například majitel dronu nebo modelu letadla povinen si vyžádat souhlas vlastníka pozemku nebo ne. Jestliže někdo postaví neoprávněnou stavbu, má přednost vždy ochrana vlastnických práv majitele pozemku, jinými slovy, jestliže neexistují důvody hodné zvláštního zřetele, mělo by mít vždy přednost uvažovat o odstranění takového stavby.
Ustanovení § 1023 odst. 1 občanského zákoníku částečně na tuto otázku odpovídá, když konstatuje, že „vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit.“ Je tedy zřejmé, že civilní letadlo není něco, proti čemu by vlastník pozemku mohl bojovat, ale není jasné, jestli mohou drony natáčet, co se na pozemku vlastníka děje, neboť se na ně, kromě obecných ustanovení v § 506 a §1023 občanského zákoníku, v současné době vztahuje pouze zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a chybí konkrétní úprava.
Někdy dochází ke sporům mezi sousedy, kdy součást stavby přesahuje na pozemek jiného vlastníka. V takovém případě se české soudy kloní k názoru, že při přesahu stavby do prostoru nad sousedním pozemkem nevznikne držba tohoto pozemku a zřizování stavby (zateplení, balkony, atd.) do prostoru nad sousedním pozemkem je nepřípustné bez právního důvodu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.6.2017 sp. zn. 22 Cdo 6010/2016 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.12.2011 sp. zn. 22 Cdo 1000/2010). Přesahem stavby tedy nemůže docházet k držbě sousedního pozemku, ale ani nepůjde o institut přestavku dle § 1087 občanského zákoníku, který říká, že „zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavbu v dobré víře.“
Co se týče prostoru pod pozemkem, upravuje se, co je součástí pozemku a co nikoliv. Silnice i dráhy nejsou součástí pozemku, neboť dle § 9 zákona č. 13(1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 268/2015 Sb., stanoví, že „stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku“. Součástí pozemku nejsou ani podzemní vody, ani ložisko vyhrazeného nerostu, ani jeskyně. A zatímco dle § 498 občanského zákoníku nejsou podzemní stavby se samostatným určením účelu součástí pozemku, a ani liniové stavby (kanalizace, teplovody, atd.), podzemní stavby, které takové samostatné určení nemají, se součástí pozemku stávají.
