Zatímco se občanský zákoník poměrně široce věnuje tomu, jak se věci mají, když se rozvádějí rodiče, kteří mají nezletilé děti, ohledně dětí dospělých někdy lidé tápou a ptají se, jestli při rozvodu manželství, ve kterém jsou dospělé děti, které například studují na vysoké škole, také soud k takovým dětem upravuje péči rodičů a stanovuje výživné či nikoliv.
Pokud je dítě plnoleté a svéprávné, už to nejsou rodiče, kdo o výživné na děti žádá a komu je výživné posíláno, ale je to samotné dítě, které u soudu jedná samo za sebe. Pokud se dohodne dítě s rodičem, které žádá o výživné, nemusí se tato dohoda upravovat soudně. Jestliže k dohodě nedojde nebo pokud ji rodič porušuje tím, že neplatí výživné pravidelně a v dohodnuté výši, je na dítěti, aby se obrátilo na soud s návrhem na úpravu výživného. Zatímco u nezletilého dítěte žádá tedy o výživné jeden z rodičů a dítě u soudu hájí Orgán pro sociálně právní ochranu dětí (neboli „OSPOD“), v případě zletilého dítěte již si o výživné žádá samo a pokud je mu výživné přiznáno, peníze pak chodí přímo na účet jemu.
Ohledně doby placení výživného na dospělé děti se hranice liší podle toho, kdy je ono dítě schopno se samo uživit, tj. většinou do doby než dostuduje (například do doby než ukončí vysokou školu). Kdyby například šlo o postižené dítě, které by nebylo schopno se o sebe starat, vyživovací povinnost rodičů trvá po celý život. Aby dítě však nezneužívalo této situace tím, že bude studovat do 40 let a měnit školy, existuje pravidlo, které říká, že pokud by se nejednalo o racionální přípravu na budoucí povolání, tj. pokud by dítě příliš často střídalo školy nebo je neúměrně dlouho studovalo, není povinností rodiče na ně platit výživné donekonečna. Výživné smí dítě požadovat až 3 roky nazpět ode dne podání návrhu.
Při stanovení výživného soud zohledňuje mnoho faktorů – majetkové poměry rodiče, možnosti a schopnosti rodiče si vydělat, odůvodněné potřeby a majetkové poměry dítěte. Soud posuzuje, zda a jak rodič o dítě pečuje, zda si účelově nezvolil zaměstnání s nižším příjmem, aby se vyhnul placení výživného vyššího. Tedy, dítě obvykle soudu předloží nájemní smlouvu, potvrzení o studiu, index, účtenky o lécích, zájmových či studijních kroužcích, případné potvrzení od zaměstnavatele, pokud si přivydělává. Rodič pak obdobně předkládá potvrzení zaměstnavatele o svých příjmech. Soud také zohlední, zda se dítě žádající o výživné chová k rodiči s náležitou úctou – pokud se s rodičem nestýká, nemá k němu vztah, může být tento faktor důvodem pro snížení výživného.
Pokud se rozvádějí rodiče, u nichž jsou zletilé děti, mohou přeskočit fázi stanovení péče a alimentů a mohou si rovnou podat návrh na rozvod a vypořádat si společné jmění manželů. Děti si pak podají návrh na úpravu výživného samy, nebo k tomu mohou zmocnit rodiče nebo se samozřejmě nechat zastoupit.
Veronika Sluka, advokátka
Řešíte obdobný problém? Pokud si nejste jisti, přijďte se k nám poradit, napište na info@aksluka.cz nebo kdykoliv volejte na 733 53 07 54.
